Instruktorka Simona Melicharová

Vyzkoušela jsem několik různých sportů, ale žádný mě nebavil tak moc, jako lezení. Když mi bylo asi šest nebo sedm, tak jsme byli s rodinou na Skryjských jezírkách, kde jsou krásné skalní útvary. Mamka mi ráda připomíná, že jsem tam jako malá lezla po různých kamenech a nechtěla jsem nikdy odejít. Další rok už mě přihlásila na kroužek lezení, protože věděla, že to je sport pro mě. Začínala jsem v Rock’n’wallu v klubu Climber, kde jsem si k lezení vypěstovala lásku. Asi ve 13ti letech jsem začala lézt u Vtahu, a když jsem poprvé jela na lezecký tábor, rostla ve mně touha stát se praktikantem na táboře. Lákala mě ta myšlenka, že bych se mohla věnovat tomu, co miluji z té druhé strany - jako instruktor. Když jsem další ročník tábora jela jako praktikant, tak jsem věděla, že je to něco pro mě. Bavila mě na tom každá minuta, a proto jsem se s radostí ujala výpomoci na kroužcích, čímž jsem se připravovala na to, abych se dovršením 18ti let mohla stát právoplatnou instruktorkou.